Celý text reflektuje komentář poslance Parlamentu České republiky Jiřího Kobzy za hnutí SPD, ve kterém se vyjadřuje k neziskovým organizacím a jejich vztahu s EU. Autor pomocí manipulativních a zavádějících informací navozuje pocit, že EU se právě skrz neziskovky snaží nahradit klasické demokratické instituce. Dále útočí na osobu Věry Jourové, eurokomisařky, která nedávno představila plán pro zavedení zákona proti šíření dezinformací. Celý narativ textu navozuje pocit urgence a strachu, že v případě nepodniknutí žádné akce naše demokratické struktury budou zničeny.
Pátá kolona Ruska
Text je publikován na zpravodajském serveru cz.sputniknews.com, který pravidelně publikuje zavádějící a problematické informace. Publikované zprávy zpravidla jsou negativně zaměřeny vůči EU a NATO a mají proruskou orientaci, kterou šíří manipulativními a zavádějícími zprávami.
Většina zdrojů, na které se článek odkazuje, pochází taktéž z portálu cz.sputniknews.com a následně opět citují další články tohoto serveru. Kromě nich využívá taktéž komentář poslance parlamentu ČR Jiřího Kobzy (SPD) na portálu prvnizpravy.cz, jenž taktéž publikuje zavádějící informace s anti-EU a anti-NATO tematikou. Obdobně i samotné hnutí SPD se staví negativně vůči EU, kterou konstantně kritizuje a z niž chce vystoupit. Posledním využitým zdrojem je přímo Evropská komise, jejíž Akční plán pro demokracii článek doslova cituje.
„Neziskové organizace nám diktují, co můžeme dělat“
Již samotný titulek zmiňující „neziskovky jako nástroj převzetí moci Bruselem“ je zavádějící a také nepravdivý. Přestože jsou neziskové organizace dotovány jednotlivými státy, EU a dalšími státními a nestátními organizacemi a společnostmi, jsou nezávislé a pouze reflektují směřování občanské společnosti. EU je pouze finančně podporuje a nikterak nekontroluje, tudíž nejsou nástrojem jejich politik.
Komentář poslance Kobzy, na který se článek odkazuje, je taktéž zavádějící a manipulativní. Jeho tvrzení, že „eurokomisařka Věra Jourová přitom spíš pracuje v zájmu Bruselu, než-li pro svou vlastní zemi.” Autor tak vytváří falešné dilema svým tvrzením, že eurkomisaři musí hájit buďto zájmy ČR nebo zájmy EU, avšak ty se navzájem vylučovat nemusí a v tomto případě se stejně jako ve většině případů ani nevylučují. Článek pak dodává, že se Jourová od počátku „netajila, že nehodlá hájit zájmy vlastního státu, ale celé Evropské unie.“ Tato tvrzení jsou převrácena a zneužita proti eurokomisařce Jourové, jelikož úlohou člena Evropské komise je opravdu „hájit zájmy Unie jako celku, nikoli zájmy jednotlivých členských států.“
Autor dále uvádí Kobzovo tvrzení, že neziskové organizace postupně nahrazují klasické demokratické instituce (parlament, politické strany a legitimní vlády), což je opět manipulativní tvrzení.
Demokratické instituce stále existují a k žádnému jejich nahrazování nedochází, protože tyto instituce jsou klíčové pro demokracii a zastoupení názoru občanů. V podstatě jsou jedním ze znaků aktivní občanské společnosti.
Neziskové organizace se pouze snaží upozornit na problémy nacházející se ve společnosti, které jsou často přehlížený nebo nedostatečně artikulovaný. Tyto organizace však nemají žádné rozhodovací pravomoce, jenž by vycházely ze všeobecných voleb, tudíž Kobzovo tvrzení, že „určují agendy veřejného života, vnucují nám témata i jejich řešení“ je nepravdivé.
Článek se také zabývá bojem proti dezinformacím, v rámci kterého se EU snaží o přijetí příslušného zákona. V tomto ohledu Kobza uvádí, že zákon bude ukládat provozovatelům sociálních sítí povinnost odstraňovat „všechny informace zpochybňující EU (a její tzv. hodnoty)…Jenomže, kdo určí, co je informace, a co je dezinformace? Pravda a Lež?” Zde lze zmínit, že dezinformace je „nepravdivá informace, která je vytvořena a záměrně šířena s jednoznačným úmyslem způsobit újmu.“
EU neplánuje zakazovat pluralitu názorů, jak vyznívá vyjádření poslance Kobzy, ale jedná se o snahu čelit hybridním hrozbám a ovlivňování názorů občanů členských států EU, ke kterému se uchyluje převážně Rusko a Čína.
Cílem právní úpravy by neměla být kompletní cenzura a utlumení odlišných názorů, ale aktivní boj proti dezinformacím, které ohrožují demokracii a polarizují společnost.
„EU nám bere naši svobodu“
Již titulek je příkladem clickbaitu obsahujícího zavádějící, nepravdivé a manipulativní informace. Celý text je negativně zaměřený vůči neziskovým organizacím, které vnímá jako prostředek EU k uzurpování moci jednotlivých členských států v její prospěch a které nahrazují klasické demokratické instituce. Takováto tvrzení vyvolávají pocit ohrožení základních demokratických principů a pocit urgence, že v případě nicnedělání nám budou vládnout neziskovky.
Autor v podstatě neuznává roli neziskových organizací v demokratické společnosti, ale vnímá je pouze jako „služky režimního systému, určovaného z Bruselu, Berlína a několika dalších míst EU.“ Zde lze vidět narativ celého textu, podle kterého ČR ztratila suverenitu a je ovládána vnějším činitelem (tedy EU), která ničí suverénní členské státy. Jako příklad uvádí aktuální konflikt mezi EU a Maďarskem a Polskem, které odmítají podmíněnost financování EU na základě dodržování principů právního státu, o čem Sputnik taktéž problematicky informoval (zabývá se tím i jeden z minulých debunků).
Využitím takového narativu článek v podstatě asociuje a srovnává EU se situacemi, kdy Československo bylo pod faktickou kontrolou Sovětského svazu či okupací nacistického Německa.
Negativní až nenávistné pocity pak autor spojuje s českou eurokomisařkou Věrou Jourovou, kterou vykresluje jako jednoho z hlavních organizátorů evropské politiky „podmanění si ČR“. V tomto ohledu manipulativně zneužívá její náplň práce (hájit zájmy Unie jako celku a nikoli zájmy jednotlivých členských států), jelikož podle autora „pracuje v zájmu Bruselu, než-li pro svou vlastní zemi.“ Tím je vykreslena jako „kolaborantka s EU“, která se snaží o omezení osobních svobod českých občanů.
S využitím rámcování pomocí zavádějících a manipulativních informací se autor snaží o šíření negativního postoje k EU, čímž vyvolává nedůvěru v podstatě ve vše s ní spojené. Obdobně nálepkuje Věru Jourovou jako „hlavní cenzorku v Evropské komisi,“ čímž opět přispívá do již zmíněného anti-evropského narativu textu. Autor taktéž využívá lenivou indukci (kdy vyhodnocuje situace bez relevantních odkazů).
Celý narativ článku reflektuje postoje hnutí SPD, jenž pravidelně kritizuje EU a snaží se o odchod ČR z řad členských států. Svými příspěvky (ale i tímto článkem) aktivně polarizuje společnost a podporuje negativní a nenávistně cítění vůči západním strukturám.
Závěr
Pomocí manipulačních technik jako rámcování, falešné dilema či lenivé indukce je text zaměřený proti EU. Již samotné zdroje, na které se autor odkazuje, publikují zavádějící a problematický obsah (kromě oficiálních stránek Evropské komise). Co se týče faktičnost, autor záměrně překrucuje oficiální informace a s pomocí falešného dilematu navozuje pocit, že zájmy EU se nemohou slučovat se zájmy ČR. Celý článek se snaží o polarizaci společnost a šíření negativního vnímání EU, kterého je dosaženo využitím zavádějících a manipulativních informací. Narativ textu vytvaří pocit ohrožení a urgence, že je nutné vystoupit z EU, jinak nás zničí. Obdobně negativně autor vnímá neziskové organizace, které jsou jedním ze znaků demokratického státu a občanské společnosti, avšak dle autora jsou nástrojem EU a diktují nám, co máme dělat.
Celkové hodnotenie redakcie: 1,7/7
Autor analýzy: Dominik Zachar
Editori: Michaela Ružičková, Peter Dubóczi
